O tom, jak se věci mají, když pozici nejoblíbenější hry zaujme na počítači CAD systém, toho ví Martin Hůle (3.C, zaměření STR) skutečně dost. Věta použitá jako titulek tohoto článku v Martinově podání opravdu sedí. Je autorem díla, s nímž se v této sekci můžete seznámit, prohlédnout si detaily i podklady, které samy o sobě jsou nevšední.

Rozsahem, náročností i kvalitou zpracování se 3D model sestavy kulometné lafety DZ-16 řadí k tomu nejlepšímu, co můžeme vidět na monitorech třebešínských designerů. Předlohou modelu se stala úplná lafetace lehkého kulometu vz.26, kterou pro objekty těžkého opevnění v čsl. pohraničí vyráběla mezi léty 1936 - 38 Československá zbrojovka v Brně.
Jak se Martin k dostal k modelování tak "exotické"záležitosti ? Před časem jej oslovil známý, který renovoval skutečnou lafetu v rámci opravy historického objektu opevnění a potřeboval vytvořit CAD podklady pro výrobu drobné součástky. Zažloutlé výkresy z originální dokumentace brněnské Zbrojovky, které byly dostupné pouze v archivu Vojenského historického ústavu (VHÚ) inspirovaly Martina k tomu, že se rozhodl s jejich pomocí vytvořit model kompletní lafety se zamontovanou zbraní.

Lafeta je vlastně pohyblivé lože, které umožňuje přesné zamíření kulometu při pohybech do stran (odměr), nahoru a dolů (náměr) a pevnou pozici zbraně během palby. Byla přišroubována k masivní kruhové desce (střílnové vložce), která se pootočením ozubů upevnila v bajonetovém zámku ocelolitinové střílny. Ta byla zabetonována ve stěně objektu. Ven ze střílny vyčníval jen krátký tlumič plamenů na konci hlavně. Lafeta DZ-16 s instalovaným kulometem vz.26 tvořila tzv. zbraň "N" zajišťující boční ochranu hlavních střílen pevnosti nebo jejího vchodu. Mechanické řešení lafety je příkladem špičkové práce tehdejších československých konstruktérů.

"Výkresy jsem si vždycky objednal z depozitáře VHÚ, na místě je ofotil digitálním aparátem, protože domů je nepůjčují", vysvětluje Martin, jak začínal. "Na spoustě výkresů jsou původní razítka "Tajné", když lafety před válkou vyráběli pro armádu. Dokumentaci ke kulometu neposkytují veřejnosti vůbec, tak jsem jej modeloval podle spousty fotek a firemního návodu k použití zbraně, který jsem našel na internetu.
Z obou 3D systémů, které znám ze školy, mi víc "do ruky" padnou SolidWorks. Z různých důvodů mi přijdou uživatelsky přívětivější než Inventor, ale to je věc názoru... Postupuju tak, že si 2D skicy  připravím v AutoCADu, pak je přetáhnu do SWx a použiju na jednotlivé prvky - je to trochu zdlouhavější, ale AutoCAD mi ve 2D režimu prostě vyhovuje víc, i když vím, že profíci skicují přímo v SWx."

Jak se pracuje podle výkresů starých 75 let?
"No, zobrazení některých řezů a neviditelných hran byl trochu rébus, pro kreslení platily jiný normy než dneska. Představit si ve 3D pravou podobu třeba stupněného otvoru pro hlaveň ve střílnové vložce, to byla opravdu chuťovka. Spoustu času jsem strávil kreslením 3D náčrtů tužkou na papír, abych to vůbec nějak uviděl. V sestavě mě pak nejvíc potrápily pohybové vazby, aby model "chodil" jako skutečná lafeta."
Jak dlouho to celé trvalo ?
"Čas jsem nijak přesně neevidoval, ale bylo to často celý odpoledne a večer až do noci. Kdyby se k tomu přidaly i chvilky v archivu, možná by to tak 110 hodin dalo ..."
Jaké jsou plány do budoucna ?
"Sestavu lafety ještě trochu vylepšuju doplňováním vlastností původních materiálů - ocelí Poldi podle původního katalogu - k jednotlivým součástem. Rád bych letos zvládl profesní certifikaci CSWA na Solid Works a pokud to půjde, tak i Autodesk Academia na Inventor. Teď se rohlížím po nějaký rozumný sestavě pro další model. Láká mě Wankelův motor ..."
Tak to je vskutku výzva ! Trajektorie pohybů v legendárním motoru s rotačním pístem ... hodně štěstí !

Zde v galerii nejdete více obrázků projektu

Prezentační video projektu